Prasklý kalhoty, nový šicí stroj a kvalitní nitě pro CHLAPA
Jenže mám rád výzvy!
Jak to vyřešit nezávisle a sám??? Už vím.
Koupím šicí stroj a vyřeším tím všechny současný i budoucí problémy s opravou oděvů v domácnosti! 😊
Asi hodinu jsem u kávy přemýšlel, jaká to bude výhodná investice. Takový šicí stroj je rozhodně výhra! Tady si zaštupuju kalhoty. Tady si přistehnu něco a tam zase zalátám něco jinýho.
Rozhodnuto. Stroj je nezbytnou součástí domácnosti jako pračka! Když mají moji rodiče doma starou Veritasku, tak musím vybrat něco stejně kvalitního. Ať to vydrží!
27.12. jsem se tedy rozjel do prodejny šicích strojů. Paní vedoucí jsem popsal svoje pohnutky, proč bez stroje na šití prostě nemůžeme existovat. Vyjmenoval jsem několik důvodů, že jsem vlastně sám sebe přesvědčil, že doma žijeme „sto let za opicema“, protože ten stroj doma nemáme.
Paní se na mě podívala a povídá: „No pokud je to na drobné opravy a jednoduchou obsluhu, tak by vám stačil nějaký jednodušší a levnější model.“
A touto větou se naše role prohodily. V ten moment jsem já sám začal paní prodavačku přesvědčovat, že naopak potřebujeme něco víc „technicky“ promakanějšího. Co kdybychom potřebovali doma třeba přišít knoflík???? Nebo na košili vyšít monogram????? To přeci levný stroj nezvládne!!!!! 😊
Po půlhodinové diskuzi jsem paní vedoucí přesvědčil, že jediná cesta je stroj, který jsem vybral podle toho, jak vypadá a má „hodně funkcí“ a byl pohopitelně mnohem dražší. Vlastně nejdražší, co měla skladem. 😊
Doma jsem stroj vybalil, proštudoval návod, který je hodně obsáhlý, vytáhl látku, abych otestoval, jak to šije.
První zádrhel:
Navléknout niť! Znova čtu návod, zjišťuju, jak funguje automatický navlékač jehel. Musím si vzít si druhý brejle, protože na to prdlajs vidím. Šmarjá! Musím koupit novou lampičku!
Druhý zádrhel:
Nitě! Máme doma jenom takový divný, co se trhají a jsou jen na ruční šití. Potřebujeme profesionální nitě. Teprve pak s tím půjde šít. Odbíhám k internetu a studuju problematiku nití při šití na stroji…
Otvírá se mi neprozkoumaný svět různých druhů výroby a zpracování kvalitních nití. Po třech hodinách, kávě a cukroví….
Už je pozdě. Jsem utahanej z toho nákupu a studování „niťařiny“. Budu pokračovat zítra. Vždyť mám dovolenou a je mezivánoční období!
Ty prasklý kalhoty v rozkroku byly stále přehozený přes židli v kuchyni.
Druhý den se pekelně soustředím, jak to vyřešit a risknu to a navlékám bavlněnou niť do stroje. Provedu návin té samé nitě na dolní špulku (striktně dle návodu) a beru kalhoty do ruky.
Ta díra je fakt velká asi 20 cm dlouhá, ale přeci svoje nejoblíbenější kalhoty nevyhodím! Beru návod a vyhledávám ten steh, kterým prostě zašiju tu díru. Strčím do stroje kalhoty, šlápnu na pedál. Začíná to kvílet jako smrtka, patka šicího stroje automaticky sjíždí dolů. „Jo, kvalitní stroj jsem koupil!“ Zázrak techniky!
Steh se promítá na kalhoty a v hlavě mi zní písnička od Wericha „ten dělá to a ten zas tohle….“ 😊
Ejhle! Tady mi to trochu „ujelo“ a na kousku ta díra zůstala! Nevadí! Když se jde na věc s nadšením, tak se dílo vydaří!
No tak to znova přeložím a zašiju tu menší díru, přece!!!! 😊
Znova mačkám čudlík, patka sama (!) sjíždí, stroj šije. Mačkám čudlík, stroj automaticky odstřihne nit. Tak se mi to líbí! Je to celý automatický. Člověk vlastně ani nemusí nic dělat. Ta technika je v dnešní době báječná! A jak to jde všechno kupředu!
Vytahuju kalhoty díra je zašitá, ale co nevidím. Vedle je ta látka nějaká prošoupaná a skoro se rozpadá a bude tam další díra! Co s tím? No, preventivně tu „vznikající“ díru taky zašiju. Látku zase ohnu a začínám další šev. Už se v tom zmatku švů a prošití ani nevyznám, ale ta „mašina to vezme“! Prošije ty předchozí švy dokonale, že jo? Vždyť to stálo kupu peněz! 😊
Hotovo! Mám to zašitý. Stehy drží. Teda ten stroj šije dobře! Pochválím svoje rozhodnutí o investici do domácnosti.
Kalhoty obrátím z rubové strany a dívám se na svoje krejčovský dílo. Zdá se mi to, nebo mi jde jedna nohavice „šejdrem“???
Je taková jako zkroucená a celý to je v tom rozkroku „nakrabacený“???
Že by se mi to jenom zdálo??? No nic, tak to zkusím vzít na sebe.
Aha! Proč mám v rozkroku takovej „vardulec“ látky??? Vždyť se v tom nedá ani chodit? Celá jedna nohavice se mi nějak točí dozadu!!!! Aha. Takže zničený kalhoty. 😊
A co z toho plyne? Že ani ta nejlepší technika z nás neudělá profesionály. A všechno se musíme pomalu učit.
Stroj jsem uložil na „pozdější dobu“, až na to bude klid. Až budu mít ty profesionální nitě, PŘECE! 😊 A od té doby leží v „kamrdliku“ 😊
Kalhoty jsem s pokorou odvezl mamince, která mi řekla, že to už stejně nejde opravit, protože je ta látka rozpadlá a prodřená. Tak jsem jí složil poklonu za to, že nám jako dětem šila kalhoty a bundy, protože jsme byli chudý a peněz nazbyt nebylo. Že to všechno zvládla na 40 let starým stroji Veritas, který měl jen pár programů a neuměl automaticky navlíkat nitě a neměl ani odstřih nitě a přídavnou patku a nezávislý diferenciální posun látky 😊 😊 😊
Ale jedno vím jistě. Při studiu nití pro šicí stroje jsem zjistil, že ty, co jsme vybrali do nabídky, jsou ty nejlepší, co mohou být. Jsou pevné, netrhají se a dobře si rozumí i s navlékačem jehel u „vybraných šicích strojů“
Těm nitím a jejich studiu jsem věnoval několik hodin práce.
Teoreticky to tedy mám „zmáknutý.“ 😊
Ale praxi jsem se rozhodl přenechat zdatnějším švadlenkám, maminkám, babičkám….
Komentár k článku (3)