Franta rozsednul stůl!
Všude chci mít to, co potřebuju. A protože jsem od přírody bordelář, tak mám rád, když mám na všechno v kufru nějaký futrálek, pořádkumilovník, etui, necesér, traveller….
Všechno si před odletem zabalím, rozdělím do jednotlivých pořadačů a taštiček, abych hned po příletu věděl, co a kde mám hledat. Navíc, když je v kufru všechno hezky zabalené, tak se to ani moc nepomačká. To mám rád obzvláště tehdy, když se na cestách často stěhujeme z místa na místo a na jednom hotelu trávíme jen třeba dvě noci a pak zase hurá jinam.
Oblečení si balím dle velikosti do zavazadlových organizérů. Košile, kalhoty a svetr do největšího. Střední mám na trika, pyžamko a případné bermudy. Nejmenší používám na spodní prádlo, ponožky a drobné oblečení.
Veškerou kosmetiku, holení, opalovací prostředky, léky, náplasti, manikúru a další mám uložené v travelleru. Někdo tomu po anglicku říká „necesér“ a dámy tomu říkají „kosmetická taštička.“ Ale hlavní je, aby to bylo VELKÝ. Aby se tam všechno vešlo. I holicí strojek nebo v mým případě zastřihovač na vousy, opalovací krém, abych si ZASE nespálil frňák a já se domů do zimy nevrátil s červenou bambulí mezi vočima, která se pak měsíc loupe.
Píšu to proto, protože sám hodně cestuju a při výběru doplňků pro cestovatele zohledňuju vlastní zkušenosti, co člověk skutečně potřebuje na cestách, aby to cestování bylo pohodlný.
Dále nikdy neodjíždím bez BACILEX kapesníčků. Ty mám nastrkaný prakticky všude. V tašce přes rameno, v kabinovém (příručním) kufru i v neceséru v kufru. Pro sichr. V případě nouze nejvyšší se dají použít kdekoliv.
V kufru mám vždycky přibalené i dva samovakuvací pytle pro cestu zpátky. V průběhu pobytu do nich přidávám špinavé prádlo. Pak si na to sednu, aby se vyfouknul vzduch a utěsním ten zip.
To mi připomíná příhodu, JAK JSEM ROZSEDNUL STůL.
Minulý rok jsme s kolegou Michalem cestovali na veletrh a když jsme se vraceli domů, tak jsem už měl samovakuovací pytel plný špinavého prádla. Tak jsem to v něm pořádně zmáčknul a hledal jsem v pokoji místo, kde si na ten pytel sednu, abych z něj vymáčknul vzduch a zavřel.
Na posteli to nešlo, byla měkká, to by se vzduch moc nevytlačil. Křeslo to samý. Tak jsem dal pytel na stolek vedle křesílka. JENŽE stolek měl jen jednu nohu a jak na něj mých 120 kilo sedlo, tak se vrchní deska odlomila a já s plným pytlem jsem letěl dolů na zem!
Dobrovolně jsem se šel napráskat hotelovýmu servisu, co jsem spáchal. Naštěstí jsem nemusel nic platit. Opravili to. Odřenej loket už byl jen slabá památka na můj experiment.
Moje rada zní: DEJ SI PYTEL NA ZEM A SEDNI SI NA NĚJ. Je to sichr a neriskuješ zdemolovanej pokoj
No, a pokud bojuješ jako já celej život s nadváhou, tak si nezapomeň pořídit i váhu na zavazadla. To ti ušetří spousty peněz za doplatky za nadváhu zavazadel. Ono je lepší vědět předem, než zjistit až na letišti.
Příjemnou dovolenou nebo služební cestu
Komentáře ke článku (2)